O kráse ženského těla
Je v tom tiché plynutí,
světlo, které se zastaví
na měkké linii křivky.
Tělo prosté slov,
jen rytmus dechu,
hladkost kůže
a nepatrné chvění,
které se nesnaží zaujmout
— jen existuje.
Není v tom výzva.
Není v tom chtíč.
Jen křehká síla tvaru,
teplo pod kůží
a dotek přítomnosti,
který se nevnucuje
— jen je.
Ženské tělo nevolá pozornost.
Přichází samo,
když se na něj díváme
bez touhy vlastnit.
Text navazuje na úvahu o kráse lidského těla.