"Osamělá kráčí"
Na obzoru kráčí, tichá a sama,
vítr jí šeptá, zem mlčí němá.
Krok za krokem, pomalu dál,
minulost v patách, svět kolem spal.
Nebem se táhne ztracený sen,
čas jako stíny rozplývá den.
Nevím, zda hledá, či jenom jde,
kam nohy jí vedou, tam zmizí v šeré.
Jinovid šeptá v tónech mlhy,
příběh, co mizí v krajině strmý.